Běh a závodění v horách - láska a tvrdá dřina

S během jsem začínala jako asi každý. Pěkně po asfaltu a rovině. Vždycky jsem ale milovala hory a běhat v horách byl můj velký sen. Přišlo mi to jako nedosažitelný sen, ale vlastně to vůbec není nic těžkého. Pak jsem ale zkusila závod v kopcích a bylo jasno. Tohle je můj svět a tady chci běhat. Hlavně dlouho a daleko. Jak se ale na takové zážitky připravit, aby vás to bavilo? Mám pro vás pár tipů.

• Běhejte pravidelně mimo asfalt
  Běhy v terénu neznamenají hned běhy po kopcích. Jsou to všechny běhy, které nejsou po asfaltu. Sama běhám často bez převýšení, ale v terénu. Nerovnost, která vás na nich potká, je klíčem k úspěchu běhu v horách. Přirozeně posílí stabilizaci kotníků, postřeh a střed těla. Běh v terénu vyžaduje mnohem víc soustředění a koncentrace. Na rovince se to naučíte raz dva a v horách jako když to najdete. On i jeden uvolněný kámen může udělat velkou paseku, když na to nejste připraveni. Zařaďte takové běhy do svého běžeckého týdne alespoň jednou. Nejlépe se v terénu běhají dlouhé běhy, ale můžete tam vyrazit i na poklidnou pětku na štěrkovou cestu.
  

• Kopce choďte, na vrcholu se hned rozběhněte
  Vyjít na kopec zvládne prakticky každý turista. V tréninku a závodě i velká část elitních běžců kopce neběhá, ale jde. Šetří tím energii a rychlost je velmi podobná. Pokud ale chcete v horách běhat a zvládnout větší porci kilometrů, doporučím zaměřit se na jednu věc. Po výstupu na kopec se co nejdřív rozběhnout. Tepovka vám už je chůzí vyletí vysoko, ale jak je to už rovinka nebo třeba hned kopec dolů, je potřeba se přejít do běhu. Jde to natrénovat, není třeba hned sprintovat, ale pohyb zrychlit. Sama se ráda rozbíhám už třeba 20 metrů před vrcholem a je to pak taková třešnička na dortu, že vlastně na vrchol skutečně vyběhnu.

• Začněte používat hole
  Když mě někdo před pár lety řekl, že si mám pořídit hole a chodit do kopců běhat s nimi, dost jsem se zasmála. Nejsem přece žádný důchodce a kole nepotřebuji. Opak je ale pravdou! Dokážou tak neskutečně pomoci a ušetřit nohy. Je to ale taky o cviku. Hole prodává celá řada firem a jsou z různých materiálů. Za mě čím lehčí, tím lepší. Sama mám hole vlastně lehčí, než je můj mobil a vůbec mi nevadí je mít s sebou celý běh. Typů chůze s holemi je hned několik. Chce to zkusit co bude sedět vám. Chůze by měla být dynamická, energická a se zátěží také na horní část těla. Prostě se do holí pořádně opřete. Hole ale nejsou fajn pomůckou jen při cestě nahoru. Jsou moc dobrý pomocník i při tréninku seběhů. Pokud si nejste úplně jistí, hole vám dodají stabilitu a při nerovnosti tak snadno nespadnete. Jen při běhu z kopce doporučím nemít hole zaháknuté v běžecké rukavičce. Když se vám náhodou při rychlosti zahákne kolec hůlky o kámen, tak vám jen vyletí z ruky. Když budete zaháknutí, může z toho být nepěkný pád.
  

• Naučte se při běhu jíst a pít
  Pít a hlavně jíst při sportu ze začátku může málokdo. Není to zrovna přirozené běžet a u toho něco do sebe dostávat. Jde to ale také natrénovat a v horách se vám to bude velmi hodit. V závodech pak dvakrát tolik. Navíc je potřeba jíst a pít při běhu pravidelně, aby vám nedošla energie. Sama vždycky jím, když jdu do kopce. Je to pro mě takový nakopávač a zároveň si chvíli vydechnu, jdu pomaleji a najím se. Při delší aktivitě je důležité něco přijmout přibližně každých 45 minut. Nezdá se to, ale ono to v terénu uteče jako voda.
  

• Noste s sebou víc než míň
  Na horských bězích nejvíc miluju tu svobodu, kdy jste několik hodin jen tak v přírodě. Občas zabloudíte a cesta se vám snadno protáhne i o pár hodin. Je potřeba na to být řádně připravený. Vždy si s sebou beru batoh a určitý základ, který měním podle toho, jaké je počasí a na kolik hodin jdu. Vždy mám ale s sebou dostatek vody. Většinou ji donesu skoro celou zpět, ale jak se začne oteplovat, může se vám snadno stát, že vám dojde a bez vody to prostě nejde. Dále s sebou beru tyčinku, energetický del a třeba ovocnou kapsičku. Mezi povinnou výbavu v závodech patří alu fólie. I ta se mi několikrát opravdu osvědčila. Jde se do ní zabalit na kopci, když začne najednou foukat a hned vám bude teplo. A jak nebude potřeba, rychle ji zabalíte zpět do batohu. S sebou také beru jednu vrstvu oblečení navíc, v nepropustném sáčku, aby nezvlhla potem nebo deštěm. Většinou střední vrstvu s dlouhým rukávem, která zahřeje, ale zas tolik neváží. Jako poslední základní věc, kterou bych zmínila, jei mít s sebou pár drobných. Taky už mě to nejednou zachránilo. Určitě si sestavte vlastní “základní” balíček a ten s sebou berte vždycky. Natrénujete tak taky jaké to je běhat v plné polní, což vás na závodech určitě potká.

Autorkou článku a fotek je Vanda Nováková, maminka dvou kluků z Brna a ultraběžkyně, která má nejradši horské dlouhé běhy. Mezi její běžecké úspěchy patří například první místo na Beskydské sedmičce v dvojicích žen v roce 2021 a čtvrté místo na MČR ve Skymaratonu z roku 2022. V pracovním životě se věnuje správě sociálních sítí a on-line marketingu.