Život v dodávce

Je tomu teď 8 měsíců co jsme si pořídili náš domeček na kolečkách, a tak bychom Vám rádi shrnuli naše zkušenost. Jaké to má výhody, ale i nevýhody. Třeba někde mezi těmito pár řádky najdete důvod takové cestování vyzkoušet anebo Vás naopak utvrdí v tom, proč tohle není pro Vás. Prvně si ale řekneme, jak jsme se k tomu propracovali. První myšlenka, že si pořídíme obytné auto padla až někdy na jaře roku 2021. Do té doby (vlastně ani nevíme proč) jsme nerozuměli lidem kolem nás co o tom pořád básnili. My cestovali každý volný víkend i bez obytňáku (stan, penzion, hotel) a bylo to dobrodrůžo, nic nám nechybělo a dodávka nám nedávala smysl. V době, kdy našemu prckovi už bylo víc jak rok, začali jsme si s touhle myšlenkou trošku pohrávat, přeci jen vstával v 5 ráno a tohle na penzionu úplně není dobrý a on zrovna není typ dítěte, který si bude někde v koutě pár hodin kreslit zajíčka. Prostě udržet ho na uzdě nebylo mnohdy úplně jednoduchý, proto jsme v létě 2021 půjčili od kamaráda Mercedes Vito, jako postel jsme použili díly ze staré rozkládací pohovky z Ikea a vyrazili za dobrodružstvím.

Až na ten věčný bordel v autě to bylo peckovní. Po návratu jsme teda začali pokukovat po nějakém sofistikovanějším, ale pořád univerzálnějším řešení (VW California nebo Mercedes Marco Polo). Prostě přes týden pracovní auto a o víkendu se hezky vyspinkáme někde v horách. Ceny těchto aut se ale pohybovali velmi vysoko, a dokonce s Covid-19 to šlo ještě výš. Tohle všechno nás dovedlo až k současné podobě toho, v čem jezdíme dnes, a to cena našeho vozu byla stále o dost nižší než výše zmiňovaná auta, nemluvě o komfortu a vybavenosB, to jsme úplně jinde. Když jsme si tehdy s tou malou dodávkou vyzkoušeli tu obrovskou svobodu, měli jsme prostě jasno. Milujeme cestovaní a v přírodě trávíme každou volnou chvilku a teď je to dobrodružství ještě šílenější. Často nám chodívají dotazy, jestli nám „život v dodávce“ vyhovuje? Ano, všechno má pozitiva i negativa, ale momentálně pro nás má tento styl cestování mnohem více pozitiv než negativ. Dnes trošičku litujeme toho, že jsme do toho nešli o něco dřív, ale vše má v životě svůj čas a prostě to takhle mělo být. Když nad tím při psaní tohoto článku přemýšlíme, přišlo to vlastně v ten pravý čas.

S nástupem do školky jsme bývali často doma nachlazení a s dodávkou nemusíme řešit, že máme na víkend někde rezervaci anebo že tam kam máme na víkend namířeno má po celý víkend pršet. Aktuálně to u nás probíhá tak, že se v pátek ráno řekne kam bychom rádi vyrazili, po obídku se vyzvedne mládě a svištíme. Auto je v podstatě pořád nachystané a jen se cestou udělá nákup. Detaily naší cesty řešíme na cestě :D. Už se několikrát stalo, že jsme jeli do Rakouska a vítr nás odvál až k moři. Někdy kvůli počasí, jindy zase jen tak, protože můžeme. S autem můžeme přespat „kde chceme“, nejsme ničím vázaní a každý den můžeme být na jiném místě. Tento život není pro každého, ale my jsme takhle šťastní a naše dítě to miluje. Prcek kdyby mohl, tak v tom autě bydlí, někdy v něm dokonce kvůli němu spíme i přes týden. Cestování ale není o autě ani o ničem podobným.

S narozením dítěte nám hromada lidí tvrdila jak nám to cestování skončí a víte co? Neskončilo! Ani s pořízením psa ani s dítětem ani s ničím jiným. Kdo chce může cestovat i na vozíku, je to jen o nás o tom co jsme pro to ochotni udělat či obětovat. Doufáme, že minimálně tohle v našem prckovi budujeme a že lásku přírodě a cestování bude po celý život sdílet s námi a případně i se svými dětmi. Tohle totiž není soutěž o to kdo jezdí častěji a kdo na víc exotičtější nebo vzdálenější místo. Přírodu máme všichni hned za okny a příroda, to je chrám. Dále od Vás dostáváme často dotazy na místa, kde přespat a jak to s tím spaním v dodávce všeobecně je (u nás nebo v zahraničí)

Naše dodávka je z velké část soběstačná. Na střeše máme solární panely, a tak elektřinu vlastně přes léto neřešíme vůbec. Jediné, co řešíme je záchod a voda, to jsou totiž dvě položky, které mají své limity. Proč to ale píšu? Především proto abyste pochopili že někdy prostě do toho kempu nebo na placený stání musíme (míst zdarma na doplnění a vylívání šedé vody a záchodu je méně než těch placených). Často stojíme někde zadarmo na buď námi vytipovaných místech anebo na místech, se kterým mají zkušenosti podobně naladění cestovatelé jako jsme my. Na tohle existuje hromada aplikací, webovek nebo skupin na Facebooku, kde lidé sdílí své zkušenosti s daným místem. Ještě bychom rádi řekli, že vždy dodržujeme pravidla země, ve které se nacházíme. Hodně ale využíváme aplikaci Park4Night, StayFree a někdy nějakou aplikaci země, ve které aktuálně jsme. Závěrem bychom rádi řekli, že tento způsob cestování není levnější, jak se může z prvu zdát, spíš je svobodnější, ale na úkor pohodlí, které má někdo rád (velký pokoj, koupelna, hotelová snídaně). Pro většinu lidí bohatě stačí si obytné auto párkrát do roka někde půjčit a pořád Vás to vyjde levněji než si takové auto pořizovat. Takové auto si pořizují lidé, kteří buď nevědí, co s penězi anebo B, co cestují tak často, že je to jejich druhý domov. Na to, aby to po většinu roku někde stálo, na to je to příliš drahé. Výbornou alternativou je karavan anebo střešní stan. Stejně ale jako obytné auto, tak i tyto způsoby mají svá pro i proti a každý způsob má svůj velký potenciál trošku někde jinde.

Autorkou článku je Adéla - máma malého dobrodruha, která miluje cestování a hory. V pracovním životě se starám o naši rodinnou firmu a když mám volnou chvilku, snažím se ji trávit co nejvíce v přírodě a cestováním. Nikdy jsem se poznávání a cestování nevzdala a ani s příchodem malého k tomu nebyl žádný důvod. Často je to o kompromisech, ale když člověk chce, jde všechno. V obytné dodávce, která je v podstatě naším druhým domovem s námi poznává svět i naše čtyřnohá holčička Angee.